|
|
Model flexijistoty a jeho imlementace na evropské trhy práce
Bielawski, Jakub ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Tuček, Milan (oponent)
Diplomová práce se zabývá modelem flexijistoty, který v současnosti představuje klíčovou strategii evropské politiky zaměstnanosti. "Dánský zázrak", jak je někdy flexijistota nazývána, v sobě kombinuje na první pohled dvě protichůdné tendence - vysokou flexibilitu pracovního trhu a dostatečnou jistotu zaměstnanců. Aplikace modelu na evropské pracovní trhy se však z několika důvodů jeví jako problematická. V textu je diskutováno několik potencionálních bariér v účinné implementaci flexijistoty. Jako nejzávažnější se jeví nedostatečná a nejednoznačná definice modelu. Ta způsobuje, že různí aktéři chápou podstatu modelu rozdílně a přijímají ho s rozdílnými očekáváními. Flexijistota také pomíjí heterogenitu každého trhu práce. Tvrzení, že flexijistota znamená situaci win-win pro všechny občany, se jeví jako nedůvěryhodné a nereálné. V práci dále argumentuji, že model podléhá svázanosti s místem jeho vzniku díky důležitosti neformálních institucí jako jsou rozvinutý sociální dialog nebo uvědomělost občanů. V neposlední řadě je nutné brát v potaz také enormní finanční náročnost modelu vzhledem k důrazu na štědrý sociální systém.
|
|
|
Analýza příčin nezaměstnanosti mladých ve věku 15-24 let v EU v letech 2000-2015
Šulai, Michal ; Czesaný, Slavoj (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
Cílem této práce bylo analyzovat hlavní příčiny nezaměstnanosti mladých v zemích Evropské unie. Za účelem zjistit hlavní determinanty tohoto negativního fenoménu byl sestaven ekonometrický model založený na panelových datech. Zdrojový datový soubor, obsahující primárně data získaná z Eurostatu, pokrývá země EU-28 v časovém období mezi lety 2000-2014. Výsledky regrese naznačily, že nezaměstnanost mladých je ovlivňována především celkovým hospodářským vývojem ekonomik. Ekonomické zpomalení dopadá na nezaměstnanost mladých citlivěji než na nezaměstnanost v dospělé věkové kategorii. Dle výsledků modelu by pozitivní efekt na zaměstnanost mladých mělo mít snížení daní ze mzdy a omezení legislativní regulace minimální mzdy. Odborná literatura také naznačuje, že reformy školství směřující k efektivnějšímu a praktičtějšímu vzdělávacímu systému s prvky duálního vzdělávaní by rovněž měly hrát v potlačování nezaměstnanosti mladých pozitivní roli. Ekonometricky podložený důkaz tohoto tvrzení ovšem nalezen nebyl.
|
|
|
Nezaměstnanost v okrese Děčín - efektivnost APZ
Beneš, Martin ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce má za cíl zanalyzovat úspěšnost, cílenost a nákladovost rekvalifikačních kurzů v okrese Děčín mezi lety 2007-2012. Cílenost byla hodnocena pomocí indexu cílenosti, úspěšnost pomocí analýzy hrubých efektů. Rekvalifikační kurzy v děčínském okrese cílily na ohrožené skupiny uchazečů minimálně, naopak, lze pozorovat známky creaming off efektu. Pomocí hrubých efektů bylo zjištěno, že do 12 měsíců po absolvování rekvalifikace si více jak 50 % uchazečů nalezlo práci. Rekvalifikace jako nastroj, jsou tedy hodnoceny jako účinné. Byla zpozorována nepřímá úměra mezi délkou nezaměstnanosti a výší hrubého efektu. V práci byla zjištěna doba návratnosti rekvalifikace na necelé 3 měsíce. Největším zdrojem dat pro tuto práci byl portál MPSV, ČSŮ a Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Děčín.
|
|
|
Problematika dlouhodobé nezaměstnansoti v okrese Znojmo
PÁRALOVÁ, Jana
Bakalářská práce v teoretické části vymezuje klíčové pojmy a představuje hlavní teoretické koncepty, které s tématem dlouhodobé nezaměstnanosti (a nezaměstnanosti jako takové) souvisí. Dále se zaměřuje na faktory a příčiny vzniku dlouhodobé nezaměstnanosti a charakterizuje hlavní nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které jsou v České republice využívány. Hlavním cílem mé bakalářské práce je zhodnocení vývoje dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese Znojmo v letech 2009 ? 2011 podle zvolených kritérií a použití nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v Jihomoravském kraji v roce 2011. Analýza zahrnuje vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti celkově, podle věku, vzdělání, zdravotního stavu a popisuji jednotlivé mikroregiony, protože každý má rozdílnou charakteristiku a problematika dlouhodobé nezaměstnanosti je jiná. V závěru práce shrnu a vyhodnotím jednotlivá zvolená kriteria, čímž odpovím na hlavní výzkumnou otázku.
|
|
|
Efektivnost rekvalifikačních kurzů v okrese Příbramsko v letech 2008 - 2011
Servus, Martin ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou efektivnosti a cílenosti rekvalifikačních kurzů v okrese Příbram v letech 2008-2011. Na Příbramsku došlo ve sledovaném období ke skokovému růstu nezaměstnanosti, k výraznému úbytku volných pracovních míst a k růstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných osob. Cílenost a efektivnost rekvalifikací byla hodnocena za pomoci indexu cílenosti a hrubých efektů. Každoročně nalezlo zaměstnání do 12 měsíců po rekvalifikaci minimálně 65 % uchazečů o zaměstnání. Pozorována byla nepřímá úměra mezi dosaženým věkem a výší hrubých efektů a přímá úměra mezi stupněm vzdělání a výší hrubých efektů. V okrese se nenaplnily závěry teorie fronty. Během krize stoupala úspěšnost při hledání zaměstnání u znevýhodněných skupin obyvatel. Analýza indexu cílenosti objevila v činnosti úřadu práce známky creaming off efektu. K participaci v rekvalifikacích byli zejména vybírání perspektivnější uchazeči o zaměstnání na úkor uchazečů, kteří by podporu nejvíce potřebovali. Zdrojem dat pro práci byl integrovaný portál MPSV, ČSÚ a Úřad práce v Příbrami.
|
|
|
REKVALIFIKACE: OPĚRNÝ BOD AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI
Mádrová, Olga ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Šlajs, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá rekvalifikacemi, které jsou základním nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti. Cílem diplomové práce je výzkum konkrétního zjišťování účelnosti rekvalifikačních kurzů. Je stanovena hypotéza, že účelnost vynakládání prostředků na rekvalifikační kurzy není možné prokázat, protože je nemožné zjistit využitelnost kurzů pro jejich absolventy a skutečnou schopnost získat práci na základě jejich absolvování. Ve své teoretické části se diplomová práce věnuje vymezení základních pojmů -- nezaměstnanosti, aktivní politice zaměstnanosti a rekvalifikačním kurzům. Teoretická část diplomové práce je také zaměřena na problematiku zaměstnatelnosti, lidského a sociálního kapitálu. Analytická část se věnuje samotné možnosti zkoumání účelnosti rekvalifikačních kurzů. Za tímto účelem se práce zaměřuje na analýzu profilů absolventů rekvalifikačních kurzů. Dále se analýza také zaměřila na zjišťování možnosti zavést na úřadech práce sběr dat, která by poskytla informace o využívání konkrétní získané rekvalifikace v praxi, a tím umožnila zkoumání samotné účelnosti nakládání s finančními prostředky. Práce se v této části opírá o dotazníkové šetření mezi pracovníky úřadů práce a řízený rozhovorem s Mgr. Ondřejem Horou, Ph.D.
|
|
|
Trh práce a nezaměstnanost v Ústeckém kraji
Liptáková, Alexandra ; Kouřilová, Jana (vedoucí práce) ; Krejčová, Nikola (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou trhu práce a nezaměstnanosti v Ústeckém kraji, zejména realizací a zhodnocením dopadů aktivní politiky zaměstnanosti. V první části jsou vymezeny základní pojmy a teoretická východiska, druhy nezaměstnanosti, způsob měření míry nezaměstnanosti a její dopady. Je zde charakterizována státní politika zaměstnanosti a vysvětleny efekty, které způsobuje. Pozornost je taktéž věnována vazbě nezaměstnanosti a regionální politiky a intervencím státu do ekonomiky. Druhá část práce je věnována státní politice zaměstnanosti v ČR, historickému vývoji míry nezaměstnanosti v ČR od roku 1993 a aktivní politice zaměstnanosti v ČR. Následně se práce zabývá charakteristikou Ústeckého kraje a zdejšího trhu práce, přičemž je kladen důraz na jednotlivé faktory ovlivňující výši nezaměstnanosti jako je struktura obyvatelstva dle pohlaví, věku, vzdělání, národnosti či odvětvová struktura ekonomiky a délka nezaměstnanosti. Ve čtvrté kapitole je proveden přehled nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti využívaných v Ústeckém kraji. Jsou zde uvedeny výdaje ze státního rozpočtu na nástroje APZ a množství takto podpořených osob. V této kapitole je zároveň zhodnocena efektivita jednotlivých nástrojů. Dle provedených výpočtů lze za nejefektivnější nástroj v Ústeckém kraji označit rekvalifikace a opatření na podporu osob se zdravotním postižením. V závěrečné kapitole jsou uvedena vlastní doporučení hospodářské politice.
|
|
|
Efektivnost rekvalifikačních kurzů Úřadu práce Havlíčkův Brod v letech 2008 - 2011
Kruchňa, Lukáš ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Vebrová, Ludmila (oponent)
Práce je dílčí analýzou efektivnosti rekvalifikačních kurzů v okrese Havlíčkův Brod během let 2008-2011. Z analýzy metodou hrubých efektů vyplynulo, že i přes složité podmínky na trhu práce dvě třetiny rekvalifikantů nalezly zaměstnání do 12 měsíců od skočení rekvalifikace. V porovnání s jinými územními celky dosahovaly havlíčkobrodské rekvalifikace stejných i lepších výsledků s nižšími průměrnými náklady na účastníka. Sociodemografické charakteristiky rekvalifikantů se ukázaly být diferencujícím faktorem hodnot hrubých efektů. U znevýhodněných osob byly zjištěny nižší hrubé efekty. Hodnota hrubého efektu však až na výjimky neklesla pod 50 %. Z hlediska parametrů kurzů byly hrubé efekty nejvyšší u profesních rekvalifikací. Analýza pomocí indexů cílenosti odhalila nejen na Havlíčkobrodsku rezervy v zacílení rekvalifikací na znevýhodněné skupiny. Práce dochází k závěru, že rekvalifikace se jeví být efektivním nástrojem politiky zaměstnanosti a doporučuje do budoucna udržet jejich rozsah, více využívat profesních rekvalifikací, zlepšit zacílení na znevýhodněné skupiny a případně zvážit implementaci modelu zónového poradenství s využitým profilovaní nezaměstnaných. Dále doporučuje evidovat další údaje o nezaměstnaných nápomocné k přípravě rekvalifikací a hodnocení efektivnosti metodou čistých efektů, která překonává v práci diskutované limity metody hrubých efektů.
|
|
|
EVROPSKÁ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI A JEJÍ VLIV NA TRH PRÁCE V REGIONU NÁCHOD
Novák, Radek ; Kotýnková, Magdalena (vedoucí práce) ; Vokoun, Marek (oponent)
Nezaměstnanost začíná být vnímána jako evropský problém od přelomu 80. a 90. let, odkdy také na úrovni EU postupně dochází ke koordinaci aktivit v sociální oblasti. Od té doby výdaje na sociální politiku z evropského rozpočtu neustále rostou, ovšem jak ukazuje tato diplomová práce, situace na evropském trhu práce se dlouhodobě výrazně nelepší. Dokládá to i fakt, že žádný z unijních cílů v oblasti zaměstnanosti vycházející z Lisabonské strategie nebyl naplněn. Nejdůležitějším nástrojem politiky zaměstnanosti EU je Evropský sociální fond (ESF). Protože jeho výdaje na českou aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) neustále narůstají, je třeba ptát se, zda přispívají ke zlepšování situace na trhu práce. O to více, když v současné době v České republice tvoří příspěvky z ESF většinu výdajů na APZ, kterou vykonávají jednotlivé úřady práce. Analytická část diplomové práce hodnotí programy APZ financované ze státního rozpočtu i z ESF, jež realizuje konkrétní úřad práce, a to v regionu Náchod. V souladu s obdobnými analýzami vychází i v okrese Náchod největší úspěšnost programů společensky účelných pracovních míst, naopak veřejně prospěšné práce a rekvalifikační kurzy přispívají ke snižování nezaměstnanosti jen v omezené míře.
|
host ::
RSS.